Kateřina Hlašíkova, –
- Jméno
- Kateřina /Hlašíkova/
- Křestní jména
- Kateřina
- Příjmení
- Hlašíkova
- Manželské jméno
- Kateřina /Viktůrek/
Narození | |
---|---|
Sňatek | František Viktůrek — Zobrazit tuto rodinu Ano |
Österreichische Geschichte | Feldzug Karls des Großen gegen die Awaren 791Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Im Jahr 791 führte Karl der Große einen ersten misslungenen Feldzug gegen die Awaren, konnte sie aber dennoch bis zum Wienerwald zurückdrängen und fränkische Stützpunkte in Comagena (Tulln) und Aelium Cetium (St. Pölten) errichten. |
Kníže velkomoravský | Mojmír I. od 830 do 846Poznámka: První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. |
Kníže velkomoravský | Rostislav od 846 do 870Poznámka: Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen… Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. |
Kníže velkomoravský | Svatopluk I. od 870 do 871Poznámka: Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za k… Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). |
Místodržící | Wilhelm II. a Engelšalk od 871 do 872Poznámka: Franští místodržící v době Svatopluka. |
Kníže velkomoravský | Slavomír od 872 do 873Poznámka: Kněz, vůdce vzpoury proti franské nadvládě. |
Kníže | Bořivoj I. od 872 do 883Poznámka: Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě pr… Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. |
Kníže velkomoravský | Svatopluk I. od 873 do 894Poznámka: Znovu na trůně. |
Kníže | Strojmír od 883 do 885Poznámka: Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu. |
Kníže | Bořivoj I. od 885 do 889Poznámka: Podruhé na trůně. |
Kníže | Svatopluk I. od 890 do 894Poznámka: Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české… Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890). |
Kníže velkomoravský | Mojmír II. od 894 do 906Poznámka: Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemře… Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
Kníže velkomoravský | Svatopluk II. 906Poznámka: Údělník v Nitře. Na krátku dobu se stal spoluvládcem říše svého bratra. |
Kníže | Spytihněv I. od 894 do 915Poznámka: Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a… Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. |
Kníže | Vratislav I. od 915 do 921Poznámka: Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. |
Kníže | svatý Václav od 921 do 935Poznámka: Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako… Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. |
Kníže | Boleslav I. od 935 do 972Poznámka: Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státno… Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace. |
Österreichische Geschichte | Belehnung Luitpolds aus dem Geschlecht der Babenberger mit der Marcha orientalis 976SOURGE: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#Markgrafschaft_%C3%96sterreich_(976%E2%80%931156)), [Wikipedia:Babenberger](https://de.wikipedia.org/wiki/Babenberger#Markgrafen) |
Österreichische Geschichte | Älteste bekannte schriftliche Nennung des Namens Ostarrichi 996Pramen: Wikipedia:Ostarrichi Die älteste bekannte schriftliche Nennung des Namens „Ostarrichi“, aus dem der spätere Name für Österreich entstanden ist, stammt vom 1. November 996 aus der in Bruchsal ausgefertigten Schenkungs-Urkunde des römisch-deutschen Kaisers Ottos III. gerichtet an den Bischof von Freising Gottschalk von Hagenau, der Ostarrichi-Urkunde. |
Kníže | Boleslav II. od 972 do 999Poznámka: Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit… Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. |
Kníže | Boleslav III. od 999 do 1002Poznámka: Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků. |
Kníže | Vladivoj od 1002 do 1003Poznámka: Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosaz… Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. |
Kníže | Jaromír 1003Poznámka: Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český… Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec |
Kníže | Boleslav III. 1003Poznámka: Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo… Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. |
Kníže | Boleslav Chrabrý od 1003 do 1004Poznámka: Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. N… Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. |
Kníže | Jaromír od 1004 do 1012Poznámka: Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. |
Kníže | Oldřich od 1012 do 1033Poznámka: Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1… Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu. |
Kníže | Jaromír od 1033 do 1034Poznámka: Potřetí na trůně. Když Oldřicha roku 1033 obvinil císař Konrád II. z úkladů proti své osobě a sesadi… Potřetí na trůně. Když Oldřicha roku 1033 obvinil císař Konrád II. z úkladů proti své osobě a sesadil jej, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem. |
Kníže | Oldřich 1034Poznámka: Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra… Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. |
Kníže | Břetislav I. od 1034 do 1055Poznámka: Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být… Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie. |
Kníže | Spytihněv II. od 1055 do 1061Poznámka: Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. |
Kníže a král | Vratislav II od 1061 do 1092Poznámka: Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil cí… Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem. |
Kníže | Konrád I. Brněnský 1092Poznámka: Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské… Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství. |
Kníže | Břetislav II. od 1092 do 1100Poznámka: Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratr… Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. |
Kníže | Bořivoj II. od 1100 do 1107Poznámka: Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotr… Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. |
Kníže | Svatopluk Olomoucký od 1107 do 1109Poznámka: Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spoje… Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. |
Kníže | Vladislav I. od 1109 do 1117Poznámka: Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby kníž… Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. |
Kníže | Bořivoj II. od 1117 do 1120Poznámka: Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři… Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. |
Kníže | Vladislav I. od 1120 do 1125Poznámka: Podruhé na trůně. |
Kníže | Soběslav I. od 1125 do 1140Poznámka: Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothar… Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. |
Österreichische Geschichte | Erhebung Österreichs zum Herzogtum 1156Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Im Zuge des Konfliktes zwischen den Staufern und den Welfen kam 1139 das Herzogtum Bayern an die Babenberger. Als Friedrich I. Barbarossa diesen Streit beenden wollte, gab er den Welfen das Herzogtum Bayern zurück – gleichsam als Entschädigung wurde Österreich mit dem Privilegium minus von 1156 zum Herzogtum des Heiligen Römischen Reiches erhoben. |
Kníže a král | Vladislav II. od 1140 do 1172Poznámka: Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I… Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. |
Kníže | Bedřich od 1172 do 1173Poznámka: Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platil… Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. |
Kníže | Soběslav II. od 1173 do 1178Poznámka: Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřich… Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. |
Kníže | Bedřich od 1178 do 1189Poznámka: Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedři… Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. |
Kníže | Konrád II. Ota od 1189 do 1191Poznámka: Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak sp… Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. |
Kníže | Václav (II.) od 1191 do 1192Poznámka: Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břet… Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II. |
Kníže | Přemysl Otakar I. od 1192 do 1193Poznámka: Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal r… Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem. |
Kníže | Jindřich Břetislav od 1193 do 1197Poznámka: Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhod… Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. |
Kníže | Vladislav Jindřich 1197Poznámka: Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické… Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. |
Král český | Přemysl Otakar I. od 1198 do 1230Poznámka: Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou řím… Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212). |
Österreichische Geschichte | Tod des letzten Babenbergers 1246Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Im Kapf gegen Ungarn starb Friedrich II. in der Schlacht an der Leitha. Mit ihm starben die Babenberger in männlicher Linie aus. Es begann die als „österreichisches Interregnum“ bezeichnete Periode, während der die Länder Friedrichs II. in ein länger andauerndes Kräftespiel rivalisierender Mächte gerieten. |
Král český | Václav I. od 1230 do 1253Poznámka: Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpá… Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. |
Král český | Přemysl Otakar II. od 1253 do 1278Poznámka: Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňsk… Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie. |
Österreichische Geschichte | Habsburger werden Herzöge von Österreich und der Steiermark 1278Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Rudolf von Habsburg besiegte den König von Böhmen, Ottokar II. Přemysl, in der Schlacht auf dem Marchfeld. Die Habsburger konnten sich daraufhin als Herzöge von Österreich und der Steiermark etablieren und sollten hier bis 1918, also 640 Jahre lang herrschen. |
Král český | Václav II. od 1278 do 1305Poznámka: Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syn… Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. |
Král český | Jindřich Korutanský 1306Poznámka: Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna… Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. |
Král český | Rudolf I. Habsburský od 1306 do 1307Poznámka: Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání… Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic. |
Král český | Jindřich Korutanský od 1307 do 1310Poznámka: Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jin… Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou. |
Österreichische Geschichte | Kärnten und Krain fällt an die Habsburger 1335Pramen: |
Král český | Jan Lucemburský od 1310 do 1346Poznámka: Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu… Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. |
Österreichische Geschichte | Tirol fällt an die Habsburger 1363Pramen: |
Král český | Karel IV. od 1346 do 1378Poznámka: Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní roz… Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. |
Král český | Václav IV. od 1378 do 1419Poznámka: Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl… Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. |
Král český | Zikmund od 1419 do 1437Poznámka: Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; pl… Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života. |
Král český | Albrecht II. Habsburský (Albrecht I.) od 1437 do 1439Poznámka: Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české ko… Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. |
Österreichische Geschichte | Friedrich III. aus dem Hause Habsburg wird zum Kaiser des Heiligen Römischen Reiches gekrönt 1452Pramen: |
mezivládí | Interregnum od 1439 do 1453Poznámka: Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlech… Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy. |
Král český | Ladislav Pohrobek od 1453 do 1457Poznámka: Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v lete… Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. |
Král český | Jiří z Poděbrad od 1458 do 1471Poznámka: Zemský správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu… Zemský správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. |
Král český | Vladislav Jagellonský (Vladislav II.) od 1471 do 1516Poznámka: Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 boj… Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské. |
Král český | Ludvík Jagellonský od 1516 do 1526Poznámka: Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok pozd… Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
Österreichische Geschichte | Erste Wiener Türkenbelagerung 27. září 1529Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs, Wikipedia:Erste Wiener Türkenbelagerung Die Erste Wiener Türkenbelagerung war ein Höhepunkt der Türkenkriege zwischen dem Osmanischen Reich und den christlichen Staaten Europas. Nur die Tatsache, dass die Angreifer wegen der späten Jahreszeit zum Abbruch der Belagerung gezwungen waren, konnte die Stadt damals retten. |
Král český | Václav III. od 1526 do 1564Poznámka: Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301–1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti o… Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301–1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. |
Král český | Ferdinand I. od 1526 do 1564Poznámka: Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král. |
Král český | Maxmilián I./II. od 1564 do 1576Poznámka: Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. |
Král český | Rudolf II. od 1576 do 1611Poznámka: Syn Maxmiliána II. Zároveň král uherský a císař římský. Od r. 1608 vládl jen v Čechách a ve Slezsku.… Syn Maxmiliána II. Zároveň král uherský a císař římský. Od r. 1608 vládl jen v Čechách a ve Slezsku. Císař do své smrti v roce 1612. |
Österreichische Geschichte | Prager Fenstersturz 23. května 1618Pramen: Wikipedia:Zweiter Prager Fenstersturz, Wikipedia:Dreißigjähriger Krieg Als Auslöser des 30-jährigen Krieges gilt der Prager Fenstersturz vom 23. Mai 1618, mit dem der Aufstand der protestantischen böhmischen Stände offen ausbrach. |
Král český | Matyáš II. od 1611 do 1619Poznámka: Syn Maxmiliána II. Reálně vládl do r. 1618. Současně král uherský a císař římský od r. 1612. Jako kr… Syn Maxmiliána II. Reálně vládl do r. 1618. Současně král uherský a císař římský od r. 1612. Jako král uherský Matyáš II. |
Král český | Ferdinand II. 1619Poznámka: Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 16… Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. |
Král český | Fridrich Falcký od 1619 do 1620Poznámka: Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen krále… Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. |
Král český | Ferdinand II. Štýrský od 1620 do 1637Poznámka: Současně král uherský a císař římský. Reálně vládl od r. 1620. Potlačil české stavovské povstání. |
Österreichische Geschichte | Westfälischer Friede 24. října 1648Pramen: Wikipedia:Westfälischer Friede, Wikipedia:Dreißigjähriger Krieg Die Unterzeichnung zweier Friedensverträge am 24. Oktober 1648 zu Münster markiert das Ende des 30-jährigen Krieges. |
Král český | Ferdinand III. od 1637 do 1657Poznámka: Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a po… Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. |
Král český | Ferdinand IV. od 1646 do 1654Poznámka: spoluvladař Ferdinanda III., svého otce. Od r. 1647 také král uherský. Reálně nevládl, zemřel za živ… spoluvladař Ferdinanda III., svého otce. Od r. 1647 také král uherský. Reálně nevládl, zemřel za života svého otce. |
Österreichische Geschichte | Zweite Wiener Türkenbelagerung und Beginn des Großen Türkenkrieges 14. července 1683Pramen: Wikipedia:Zweite Wiener Türkenbelagerung Unter dem Stadtkommandanten Ernst Rüdiger von Starhemberg wurde Wien, damals Residenzstadt des römisch-deutschen Kaisers, zwei Monate lang gegen ein rund 120.000 Mann starkes Belagerungsheer verteidigt. Zum Entsatz der Stadt verbündeten sich erstmals Truppen des Heiligen Römischen Reiches mit solchen aus Polen-Litauen. Weitere Unterstützung leisteten die Republik Venedig und der Kirchenstaat. |
Österreichische Geschichte | Der Friede von Karlowitz beendet den Großen Türkenkrieg 26. ledna 1699Pramen: |
Österreichische Geschichte | Tod Karls II., des letzten spanischen Habsburgers; 1. listopadu 1700Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Nach dem Aussterben der spanischen Habsburger 1700 kämpften die österreichischen Habsburger gegen Ludwig XIV. im Spanischen Erbfolgekrieg um das dortige Erbe an der Monarchie. Im Frieden von Utrecht 1713 wurden die französischen Bourbonen als spanische Herrscher eingesetzt; den Habsburgern blieben die Spanischen Niederlande, Neapel und die Lombardei. |
Král český | Leopold I. od 1657 do 1705Poznámka: Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král. |
Král | Josef I. od 1705 do 1711Poznámka: Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (… Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. |
Österreichische Geschichte | Kaiser Karl VI. erlässt die Pragmatische Sanktion 19. dubna 1713Pramen: Wikipedia:Pragmatische Sanktion Die Pragmatische Sanktion ist eine Urkunde, die die Unteilbarkeit und Untrennbarkeit aller habsburgischen Erbkönigreiche und Länder festlegte und zu diesem Zweck eine einheitliche Erbfolgeordnung vorsah. Diese ermöglichte später Maria Theresia die Thronfolge in den habsburgischen Ländern. |
Österreichische Geschichte | Der Venezianisch-Österreichische Türkenkrieg beginnt 1714 |
Österreichische Geschichte | Der Friede von Passarowitz beendet den Venezianisch-Österreichischen Türkenkrieg 21. července 1718Pramen: Wikipedia:Friede von Passarowitz Die Habsburger erhalten Nordbosnien, Nordserbien, das Banat und die kleine Walachei. Durch die sogenannten Schwabenzüge erfolgte die organisierte An- und Besiedlung dieser infolge der Türkenkriege fast menschenleeren Gebiete mit vornehmlich deutschstämmigen katholischen Untertanen |
Österreichische Geschichte | Der Russisch-Österreichischer Türkenkrieg beginnt 1736 |
Österreichische Geschichte | Der Frieden von Belgrad beendet den Russisch-Österreichischen Türkenkrieg 18. září 1739Pramen: |
Král český | Karel II./VI. od 1711 do 1740Poznámka: Syn Leopolda I. Jako císař římský Karel VI. Současně král uherský. Snažil se pragmatickou sankcí zaj… Syn Leopolda I. Jako císař římský Karel VI. Současně král uherský. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. |
Österreichische Geschichte | Tod Karls IV.; Maria Theresia kommt an die Macht; Beginn des Österreichischen Erbfolgekriegs 1740Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Mit dem Tod Karls VI. 1740 waren die Habsburger im Mannesstamm ausgestorben. Daher trat auf Grund der Pragmatischen Sanktion seine Tochter Maria Theresia die Herrschaft in den österreichischen Ländern an. Mit ihrem Ehemann Franz Stephan von Lothringen wurde sie Begründerin der neuen Dynastie Habsburg-Lothringen. Ihr Erbe konnte sie im Österreichischen Erbfolgekrieg (1740–1748) weitgehend verteidigen. |
Dynastie | Vymření habsburské dynastie po meči 1740 |
Královna česká | Marie Terezie od 1740 do 1780Poznámka: Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s… Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. Ženská linie habsburské dynastie. |
Panovník | Karel Albrecht Bavorský / Karel III. od 1741 do 1743Poznámka: Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal… Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III. |
Österreichische Geschichte | Beginn der Französischen Revolution 1789Pramen: Wikipedia:Französische Revolution Die Französische Revolution von 1789 bis 1799 gehört zu den folgenreichsten Ereignissen der neuzeitlichen europäischen Geschichte. Die Abschaffung des feudal-absolutistischen Ständestaats sowie die Propagierung und Umsetzung grundlegender Werte und Ideen der Aufklärung als Ziele der Französischen Revolution waren mitursächlich für tiefgreifende macht- und gesellschaftspolitische Veränderungen in ganz Europa. |
Král český | Josef II. od 1780 do 1790Poznámka: Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor. |
Král český | Leopold II. od 1790 do 1792Poznámka: Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem kor… Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. |
Österreichische Geschichte | Ausrufung des Kaisertums Österreich durch Franz II. 11. srpna 1804Pramen: |
Österreichische Geschichte | Beginn des Wiener Kongresses 18. září 1814Pramen: Wikipedia Der Wiener Kongress ordnete nach der Niederlage Napoleon Bonapartes in den Koalitionskriegen Europa neu. Nachdem sich die politische Landkarte des Kontinentes als Nachwirkung der Französischen Revolution erheblich verändert hatte, legte der Kongress wiederum zahlreiche Grenzen neu fest und schuf neue Staaten. |
Král český | František I. Rakouský od 1792 do 1835Poznámka: Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do r. 1806), poté rakouský císař (od r. 1804). |
Král český | Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) od 1835 do 1848Poznámka: Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abd… Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Poslední korunovaný český král. |
Österreichische Geschichte | Revolution von 1848 1848Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs In der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts kam es zu einem Erstarken nationalistischer Bewegungen. Verschiedene Nationalitäten im Vielvölkerstaat Österreich arbeiteten vehement gegeneinander und konnten vom Kaiserhaus gegeneinander ausgespielt werden. Diese Uneinigkeit der Nationalitäten und die Hilfe Russlands retteten in der Revolution von 1848 das Kaisertum vor dem Auseinanderfallen. |
Österreichische Geschichte | Niederlage von Königgrätz; Verlust Venetiens 1866Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Hintergrund des „Deutschen Krieges“ war, dass Bismarck ein deutsches Bündnissystem unter der Hegemonie Preußens anstrebte. Eine solche Hegemonie war nach Einschätzung Bismarcks nur ohne Österreich im Rahmen der „kleindeutschen Lösung“ möglich, da Österreich als bisherige Hegemonialmacht des Deutschen Bundes wirtschaftlich und militärisch zu bedeutend war. |
Österreichische Geschichte | Gründung der österreichisch-ungarischen Monarchie 1867Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Die österreichisch-ungarischen Monarchie wurde als Resultat des sogenannten Ausgleichs mit dem Königreich Ungarn gegründet. Ungarn schied damit aus dem bisherigen Einheitsstaat aus und erhielt eine eigene königliche Regierung. |
Österreichische Geschichte | Attentat von Sarajevo 28. června 1914Pramen: Wikipedia:Attentat von Sarajevo Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte. |
Österreichische Geschichte | Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I. listopad 1916Pramen: |
Král a císař | František Josef I. od 1848 do 1916Poznámka: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnit… Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
Král český | Karel I. (Karel III.) od 1916 do 1918Poznámka: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politický… Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
Österreichische Geschichte | Ende des ersten Weltkriegs 1918Pramen: |
Präsident des Staatsdirektoriums | Karl Seitz od 30. října 1918 do 9. prosince 1920 |
Bundespräsident | Michael Hainisch od 9. prosince 1920 do 10. prosince 1928 |
Österreichische Geschichte | Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“ 4. března 1933Pramen: Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte. |
Prezident ČSR | Tomáš Garrigue Masaryk od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935Poznámka: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. |
Bundespräsident | Wilhelm Miklas od 10. prosince 1928 do 12. března 1938 |
Österreichische Geschichte | „Anschluss“ an das Deutsche Reich 12. března 1938Pramen: |
Prezident ČSR | Edvard Beneš od 18. prosince 1935 do 5. října 1938Poznámka: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
Österreichische Geschichte | Beginn von Luftangriffen in Österreich srpen 1943Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb. |
Österreichische Geschichte | Schlacht um Wien 13. dubna 1945Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet. |
Österreichische Geschichte | Ende des zweiten Weltkriegs 8. května 1945Pramen: |
Státní prezident | Emil Hácha od 30. listopadu 1938 do 9. května 1945Poznámka: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).… Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie Emil Hácha |
Prezident ČSR | Edvard Beneš od 2. dubna 1945 do 7. června 1948 |
Bundespräsident | Karl Renner od 20. prosince 1945 do 31. prosince 1950 |
Prezident ČSR | Klement Gottwald od 14. června 1948 do 14. března 1953Poznámka: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezid… Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti |
Österreichische Geschichte | Unterzeichnung des Staatsvertrags 15. května 1955Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs 1955 erhielt die Republik Österreich durch den Staatsvertrag mit den vier Besatzungsmächten ihre volle staatliche Souveränität zurück. Als Gegenleistung dafür musste die Zweite Republik ihre „immerwährende Neutralität“ erklären und per Verfassungsgesetz festschreiben. |
Bundespräsident | Theodor Körner od 21. června 1951 do 4. ledna 1957 |
Prezident ČSR | Antonín Zápotocký od 21. března 1953 do 13. listopadu 1957Poznámka: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. |
Österreichische Geschichte | Gipfeltreffen in Wien zwischen Kennedy und Chruschtschow 3. června 1961Pramen: Wikipedia:Gipfeltreffen in Wien Das in Wien im neutralen Österreich abgehaltete Treffen sollte dazu dienen, aktuelle Spannungen zwischen den beiden einander im Kalten Krieg gegenüberstehenden Supermächten zu verringern. |
Bundespräsident | Adolf Schärf od 22. května 1957 do 28. února 1965 |
Prezident ČSR/ČSSR | Antonín Novotný od 19. listopadu 1957 do 28. března 1968Poznámka: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouz… V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. |
Bundespräsident | Franz Jonas od 9. června 1965 do 24. dubna 1974 |
Prezident ČSSR | Ludvík Svoboda od 30. března 1968 do 28. května 1975Poznámka: Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních… Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. |
Österreichische Geschichte | Volksabstimmung über das Kernkraftwerk Zwentendorf 1978 |
Bundespräsident | Rudolf Kirchschläger od 8. července 1974 do 8. července 1986 |
Prezident ČSSR | Gustáv Husák od 29. května 1975 do 10. prosince 1989Poznámka: Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. |
Österreichische Geschichte | Fall des Eisernen Vorhangs 1989Pramen: |
Bundespräsident | Kurt Waldheim od 8. července 1986 do 8. července 1992 |
Prezident ČSFR | Václav Havel od 29. prosince 1989 do 20. července 1992Poznámka: Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. |
Österreichische Geschichte | Beitritt zur Europäischen Union 1995 |
Bundespräsident | Thomas Klestil od 8. července 1992 do 6. července 2004 |
Prezident ČR | Václav Havel od 2. února 1993 do 2. února 2003Poznámka: Poslední československý prezident a první český prezident. |
Prezident ČR | Václav Klaus od 7. března 2003 do 4. března 2013Poznámka: Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let. |
Bundespräsident | Heinz Fischer od 8. července 2004 do 8. července 2016 |
Prezident ČR | Miloš Zeman od 8. března 2013Poznámka: Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České rep… Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České republiky. |
Bundespräsident | Alexander Van der Bellen od 26. ledna 2017 |
Narození syna | Matěj Viktůrek |
Úmrtí | Ano |
manžel | |
---|---|
ona sama | |
Sňatek | Sňatek — — |
syn |