Stanislav Štantejský, 1858–
- Jméno
- Stanislav /Štantejský/
- Křestní jména
- Stanislav
- Příjmení
- Štantejský
Narození | 4. května 1858
38
32 Adresa: volynaci.cz |
---|---|
Narození bratra | Ferdinand Štantejský 29. dubna 1861 (ve věku 2 roky) |
Narození bratra | Engelbert Štantejský 5. listopadu 1863 (ve věku 5 let) |
Narození sestry | Veronika Viktorie Štantejský 14. srpna 1865 (ve věku 7 let) |
Österreichische Geschichte | Niederlage von Königgrätz; Verlust Venetiens 1866 (ve věku 7 let)Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Hintergrund des „Deutschen Krieges“ war, dass Bismarck ein deutsches Bündnissystem unter der Hegemonie Preußens anstrebte. Eine solche Hegemonie war nach Einschätzung Bismarcks nur ohne Österreich im Rahmen der „kleindeutschen Lösung“ möglich, da Österreich als bisherige Hegemonialmacht des Deutschen Bundes wirtschaftlich und militärisch zu bedeutend war. |
Österreichische Geschichte | Gründung der österreichisch-ungarischen Monarchie 1867 (ve věku 8 let)Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Die österreichisch-ungarischen Monarchie wurde als Resultat des sogenannten Ausgleichs mit dem Königreich Ungarn gegründet. Ungarn schied damit aus dem bisherigen Einheitsstaat aus und erhielt eine eigene königliche Regierung. |
Sňatek | Marie Andrle — Zobrazit tuto rodinu 25. srpna 1880 (ve věku 22 let) |
Narození syna | Karel Štantýský 12. května 1883 (ve věku 25 let) |
Narození syna | František Štantejský 10. ledna 1884 (ve věku 25 let) |
Narození syna | Karel Štantýský 19. dubna 1885 (ve věku 26 let) Adresa: volynaci.cz |
Narození syna | Stanislav Štantejský 13. září 1886 (ve věku 28 let) |
Úmrtí otce | Josef Jan Štantejský 4. dubna 1889 (ve věku 30 let) |
Sňatek dítěte | Karel Štantýský — Emilie Otava — Zobrazit tuto rodinu 20. října 1909 (ve věku 51 let) |
Österreichische Geschichte | Attentat von Sarajevo 28. června 1914 (ve věku 56 let)Pramen: Wikipedia:Attentat von Sarajevo Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte. |
Österreichische Geschichte | Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I. listopad 1916 (ve věku 58 let)Pramen: |
Král a císař | František Josef I. od 1848 do 1916 (ve věku 57 let)Poznámka: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnit… Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
Král český | Karel I. (Karel III.) od 1916 do 1918 (ve věku 59 let)Poznámka: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politický… Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
Österreichische Geschichte | Ende des ersten Weltkriegs 1918 (ve věku 59 let)Pramen: |
Präsident des Staatsdirektoriums | Karl Seitz od 30. října 1918 do 9. prosince 1920 (ve věku 62 let) |
Bundespräsident | Michael Hainisch od 9. prosince 1920 do 10. prosince 1928 (ve věku 70 let) |
Österreichische Geschichte | Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“ 4. března 1933 (ve věku 74 let)Pramen: Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte. |
Prezident ČSR | Tomáš Garrigue Masaryk od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935 (ve věku 77 let)Poznámka: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. |
Bundespräsident | Wilhelm Miklas od 10. prosince 1928 do 12. března 1938 (ve věku 79 let) |
Österreichische Geschichte | „Anschluss“ an das Deutsche Reich 12. března 1938 (ve věku 79 let)Pramen: |
Prezident ČSR | Edvard Beneš od 18. prosince 1935 do 5. října 1938 (ve věku 80 let)Poznámka: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
Österreichische Geschichte | Beginn von Luftangriffen in Österreich srpen 1943 (ve věku 85 let)Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb. |
Österreichische Geschichte | Schlacht um Wien 13. dubna 1945 (ve věku 86 let)Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet. |
Österreichische Geschichte | Ende des zweiten Weltkriegs 8. května 1945 (ve věku 87 let)Pramen: |
Státní prezident | Emil Hácha od 30. listopadu 1938 do 9. května 1945 (ve věku 87 let)Poznámka: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).… Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie Emil Hácha |
Prezident ČSR | Edvard Beneš od 2. dubna 1945 do 7. června 1948 (ve věku 90 let) |
Bundespräsident | Karl Renner od 20. prosince 1945 do 31. prosince 1950 (ve věku 92 let) |
Prezident ČSR | Klement Gottwald od 14. června 1948 do 14. března 1953 (ve věku 94 let)Poznámka: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezid… Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti |
Österreichische Geschichte | Unterzeichnung des Staatsvertrags 15. května 1955 (ve věku 97 let)Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs 1955 erhielt die Republik Österreich durch den Staatsvertrag mit den vier Besatzungsmächten ihre volle staatliche Souveränität zurück. Als Gegenleistung dafür musste die Zweite Republik ihre „immerwährende Neutralität“ erklären und per Verfassungsgesetz festschreiben. |
Bundespräsident | Theodor Körner od 21. června 1951 do 4. ledna 1957 (ve věku 98 let) |
Prezident ČSR | Antonín Zápotocký od 21. března 1953 do 13. listopadu 1957 (ve věku 99 let)Poznámka: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. |
Österreichische Geschichte | Gipfeltreffen in Wien zwischen Kennedy und Chruschtschow 3. června 1961 (ve věku 103 let)Pramen: Wikipedia:Gipfeltreffen in Wien Das in Wien im neutralen Österreich abgehaltete Treffen sollte dazu dienen, aktuelle Spannungen zwischen den beiden einander im Kalten Krieg gegenüberstehenden Supermächten zu verringern. |
Bundespräsident | Adolf Schärf od 22. května 1957 do 28. února 1965 (ve věku 106 let) |
Prezident ČSR/ČSSR | Antonín Novotný od 19. listopadu 1957 do 28. března 1968 (ve věku 109 let)Poznámka: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouz… V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. |
Úmrtí syna | Karel Štantýský 16. července 1969 (ve věku 111 let) |
Bundespräsident | Franz Jonas od 9. června 1965 do 24. dubna 1974 (ve věku 115 let) |
Prezident ČSSR | Ludvík Svoboda od 30. března 1968 do 28. května 1975 (ve věku 117 let)Poznámka: Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních… Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. |
Bundespräsident | Rudolf Kirchschläger od 8. července 1974 do 8. července 1986 (ve věku 128 let) |
Prezident ČSSR | Gustáv Husák od 29. května 1975 do 10. prosince 1989 (ve věku 131 let)Poznámka: Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. |
otec |
1820–1889
Narození: 6. února 1820 — Kerhartice Úmrtí: 4. dubna 1889 — Mežiliska |
---|---|
matka | |
Církevní sňatek | Církevní sňatek — 27. listopadu 1843 — Říčky 2, Brandýs nad Orlicí |
9 let
starší sestra |
|
22 měsíců
starší bratr |
|
4 roky
on sám |
|
3 roky
mladší bratr |
|
3 roky
mladší bratr |
|
22 měsíců
mladší sestra |
on sám | |
---|---|
manželka | |
Sňatek | Sňatek — 25. srpna 1880 — Antonovka |
3 roky
syn |
|
8 měsíců
syn |
|
3 roky
syn |