Stanislav Štantejský, 1858

Jméno
Stanislav /Štantejský/
Křestní jména
Stanislav
Příjmení
Štantejský
Narození 4. května 1858 38 32
Adresa: volynaci.cz
Narození bratraFerdinand Štantejský
29. dubna 1861 (ve věku 2 roky)
Narození bratraEngelbert Štantejský
5. listopadu 1863 (ve věku 5 let)
Narození sestryVeronika Viktorie Štantejský
14. srpna 1865 (ve věku 7 let)
Österreichische Geschichte
Niederlage von Königgrätz; Verlust Venetiens
1866 (ve věku 7 let)

Pramen:

Wikipedia:Geschichte Österreichs Hintergrund des „Deutschen Krieges“ war, dass Bismarck ein deutsches Bündnissystem unter der Hegemonie Preußens anstrebte. Eine solche Hegemonie war nach Einschätzung Bismarcks nur ohne Österreich im Rahmen der „kleindeutschen Lösung“ möglich, da Österreich als bisherige Hegemonialmacht des Deutschen Bundes wirtschaftlich und militärisch zu bedeutend war.

Österreichische Geschichte
Gründung der österreichisch-ungarischen Monarchie
1867 (ve věku 8 let)

Pramen:

Wikipedia:Geschichte Österreichs Die österreichisch-ungarischen Monarchie wurde als Resultat des sogenannten Ausgleichs mit dem Königreich Ungarn gegründet. Ungarn schied damit aus dem bisherigen Einheitsstaat aus und erhielt eine eigene königliche Regierung.

SňatekMarie AndrleZobrazit tuto rodinu
25. srpna 1880 (ve věku 22 let)
Narození synaKarel Štantýský
12. května 1883 (ve věku 25 let)

Narození synaFrantišek Štantejský
10. ledna 1884 (ve věku 25 let)
Narození synaKarel Štantýský
19. dubna 1885 (ve věku 26 let)
Adresa: volynaci.cz
Narození synaStanislav Štantejský
13. září 1886 (ve věku 28 let)
Úmrtí otceJosef Jan Štantejský
4. dubna 1889 (ve věku 30 let)
Sňatek dítěteKarel ŠtantýskýEmilie OtavaZobrazit tuto rodinu
20. října 1909 (ve věku 51 let)
Österreichische Geschichte
Attentat von Sarajevo
28. června 1914 (ve věku 56 let)

Pramen:

Wikipedia:Attentat von Sarajevo Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte.

Österreichische Geschichte
Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I.
listopad 1916 (ve věku 58 let)

Král a císař
František Josef I.
od 1848 do 1916 (ve věku 57 let)

Poznámka: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnit…

Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).

Král český
Karel I. (Karel III.)
od 1916 do 1918 (ve věku 59 let)

Poznámka: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politický…

Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.

Österreichische Geschichte
Ende des ersten Weltkriegs
1918 (ve věku 59 let)

Präsident des Staatsdirektoriums
Karl Seitz
od 30. října 1918 do 9. prosince 1920 (ve věku 62 let)

Bundespräsident
Michael Hainisch
od 9. prosince 1920 do 10. prosince 1928 (ve věku 70 let)

Österreichische Geschichte
Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“
4. března 1933 (ve věku 74 let)

Pramen:

Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte.

Prezident ČSR
Tomáš Garrigue Masaryk
od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935 (ve věku 77 let)

Poznámka: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
Bundespräsident
Wilhelm Miklas
od 10. prosince 1928 do 12. března 1938 (ve věku 79 let)

Österreichische Geschichte
„Anschluss“ an das Deutsche Reich
12. března 1938 (ve věku 79 let)

Prezident ČSR
Edvard Beneš
od 18. prosince 1935 do 5. října 1938 (ve věku 80 let)

Poznámka: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu.
Österreichische Geschichte
Beginn von Luftangriffen in Österreich
srpen 1943 (ve věku 85 let)

Pramen:

Wikipedia:Geschichte Österreichs Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb.

Österreichische Geschichte
Schlacht um Wien
13. dubna 1945 (ve věku 86 let)

Pramen:

Wikipedia:Geschichte Österreichs Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet.

Österreichische Geschichte
Ende des zweiten Weltkriegs
8. května 1945 (ve věku 87 let)

Státní prezident
Emil Hácha
od 30. listopadu 1938 do 9. května 1945 (ve věku 87 let)

Poznámka: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).…

Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie Emil Hácha

Prezident ČSR
Edvard Beneš
od 2. dubna 1945 do 7. června 1948 (ve věku 90 let)

Bundespräsident
Karl Renner
od 20. prosince 1945 do 31. prosince 1950 (ve věku 92 let)

Prezident ČSR
Klement Gottwald
od 14. června 1948 do 14. března 1953 (ve věku 94 let)

Poznámka: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezid…

Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti

Österreichische Geschichte
Unterzeichnung des Staatsvertrags
15. května 1955 (ve věku 97 let)

Pramen:

Wikipedia:Geschichte Österreichs 1955 erhielt die Republik Österreich durch den Staatsvertrag mit den vier Besatzungsmächten ihre volle staatliche Souveränität zurück. Als Gegenleistung dafür musste die Zweite Republik ihre „immerwährende Neutralität“ erklären und per Verfassungsgesetz festschreiben.

Bundespräsident
Theodor Körner
od 21. června 1951 do 4. ledna 1957 (ve věku 98 let)

Prezident ČSR
Antonín Zápotocký
od 21. března 1953 do 13. listopadu 1957 (ve věku 99 let)

Poznámka: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
Österreichische Geschichte
Gipfeltreffen in Wien zwischen Kennedy und Chruschtschow
3. června 1961 (ve věku 103 let)

Pramen:

Wikipedia:Gipfeltreffen in Wien Das in Wien im neutralen Österreich abgehaltete Treffen sollte dazu dienen, aktuelle Spannungen zwischen den beiden einander im Kalten Krieg gegenüberstehenden Supermächten zu verringern.

Bundespräsident
Adolf Schärf
od 22. května 1957 do 28. února 1965 (ve věku 106 let)

Prezident ČSR/ČSSR
Antonín Novotný
od 19. listopadu 1957 do 28. března 1968 (ve věku 109 let)

Poznámka: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouz…

V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.

Úmrtí synaKarel Štantýský
16. července 1969 (ve věku 111 let)

Bundespräsident
Franz Jonas
od 9. června 1965 do 24. dubna 1974 (ve věku 115 let)

Prezident ČSSR
Ludvík Svoboda
od 30. března 1968 do 28. května 1975 (ve věku 117 let)

Poznámka: Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních…

Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.

Bundespräsident
Rudolf Kirchschläger
od 8. července 1974 do 8. července 1986 (ve věku 128 let)

Prezident ČSSR
Gustáv Husák
od 29. května 1975 do 10. prosince 1989 (ve věku 131 let)

Poznámka: Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.
Rodina s rodiči
otec
matka
Církevní sňatek Církevní sňatek27. listopadu 1843Říčky 2, Brandýs nad Orlicí
9 let
starší sestra
22 měsíců
starší bratr
4 roky
on sám
3 roky
mladší bratr
3 roky
mladší bratr
22 měsíců
mladší sestra
Rodina s Marie Andrle
on sám
manželka
Sňatek Sňatek25. srpna 1880Antonovka
3 roky
syn
18831969
Narození: 12. května 1883 25 24
Úmrtí: 16. července 1969
8 měsíců
syn
3 roky
syn