… …, –
| Narození dcery | Karolina Bauer 30. července 1905 |
|---|---|
| Österreichische Geschichte | Attentat von Sarajevo 28. června 1914Pramen: Wikipedia:Attentat von Sarajevo Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte. |
| Österreichische Geschichte | Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I. listopad 1916Pramen: |
| Král a císař | František Josef I. od 1848 do 1916Poznámka: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnit… Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
| Král český | Karel I. (Karel III.) od 1916 do 1918Poznámka: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politický… Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
| Österreichische Geschichte | Ende des ersten Weltkriegs 1918Pramen: |
| Präsident des Staatsdirektoriums | Karl Seitz od 30. října 1918 do 9. prosince 1920 |
| Bundespräsident | Michael Hainisch od 9. prosince 1920 do 10. prosince 1928 |
| Österreichische Geschichte | Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“ 4. března 1933Pramen: Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte. |
| Prezident ČSR | Tomáš Garrigue Masaryk od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935Poznámka: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. |
| Bundespräsident | Wilhelm Miklas od 10. prosince 1928 do 12. března 1938 |
| Österreichische Geschichte | „Anschluss“ an das Deutsche Reich 12. března 1938Pramen: |
| Prezident ČSR | Edvard Beneš od 18. prosince 1935 do 5. října 1938Poznámka: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
| Österreichische Geschichte | Beginn von Luftangriffen in Österreich srpen 1943Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb. |
| Úmrtí dcery | Karolina Bauer 25. listopadu 1943 Adresa: nemocnice Příčina: Mimoděložní těhotenství |
| Österreichische Geschichte | Schlacht um Wien 13. dubna 1945Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet. |
| Österreichische Geschichte | Ende des zweiten Weltkriegs 8. května 1945Pramen: |
| Státní prezident | Emil Hácha od 30. listopadu 1938 do 9. května 1945Poznámka: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).… Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie Emil Hácha |
| Prezident ČSR | Edvard Beneš od 2. dubna 1945 do 7. června 1948 |
| Bundespräsident | Karl Renner od 20. prosince 1945 do 31. prosince 1950 |
| Prezident ČSR | Klement Gottwald od 14. června 1948 do 14. března 1953Poznámka: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezid… Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti |
| Österreichische Geschichte | Unterzeichnung des Staatsvertrags 15. května 1955Pramen: Wikipedia:Geschichte Österreichs 1955 erhielt die Republik Österreich durch den Staatsvertrag mit den vier Besatzungsmächten ihre volle staatliche Souveränität zurück. Als Gegenleistung dafür musste die Zweite Republik ihre „immerwährende Neutralität“ erklären und per Verfassungsgesetz festschreiben. |
| Bundespräsident | Theodor Körner od 21. června 1951 do 4. ledna 1957 |
| Prezident ČSR | Antonín Zápotocký od 21. března 1953 do 13. listopadu 1957Poznámka: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. |
| Österreichische Geschichte | Gipfeltreffen in Wien zwischen Kennedy und Chruschtschow 3. června 1961Pramen: Wikipedia:Gipfeltreffen in Wien Das in Wien im neutralen Österreich abgehaltete Treffen sollte dazu dienen, aktuelle Spannungen zwischen den beiden einander im Kalten Krieg gegenüberstehenden Supermächten zu verringern. |
| Bundespräsident | Adolf Schärf od 22. května 1957 do 28. února 1965 |
| Prezident ČSR/ČSSR | Antonín Novotný od 19. listopadu 1957 do 28. března 1968Poznámka: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouz… V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. |
| Bundespräsident | Franz Jonas od 9. června 1965 do 24. dubna 1974 |
| Prezident ČSSR | Ludvík Svoboda od 30. března 1968 do 28. května 1975Poznámka: Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních… Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. |
| Österreichische Geschichte | Volksabstimmung über das Kernkraftwerk Zwentendorf 1978 |
| Bundespräsident | Rudolf Kirchschläger od 8. července 1974 do 8. července 1986 |
| Prezident ČSSR | Gustáv Husák od 29. května 1975 do 10. prosince 1989Poznámka: Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. |
| Österreichische Geschichte | Fall des Eisernen Vorhangs 1989Pramen: |
| Bundespräsident | Kurt Waldheim od 8. července 1986 do 8. července 1992 |
| Prezident ČSFR | Václav Havel od 29. prosince 1989 do 20. července 1992Poznámka: Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. |
| Bundespräsident | Thomas Klestil od 8. července 1992 do 6. července 2004 |
| Prezident ČR | Václav Havel od 2. února 1993 do 2. února 2003Poznámka: Poslední československý prezident a první český prezident. |
| on sám | |
|---|---|
| partnerka | |
| dcera |
1905–1943
Narození: 30. července 1905
22 — Welgersdorf, Burgendland Úmrtí: |