Maria Melichar, 1861–
- Jméno
- Maria /Melichar/
- Křestní jména
- Maria
- Příjmení
- Melichar
| Narození | 9. června 1861
29
19 |
|---|---|
| Narození bratra | Karel Melichar 22. října 1862 (ve věku 1 rok) |
| Úmrtí bratra | Karel Melichar 28. října 1863 (ve věku 2 roky) |
| Österreichische Geschichte | Niederlage von Königgrätz; Verlust Venetiens 1866 (ve věku 4 roky)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#Kaisertum_%C3%96sterreich_(1804%E2%80%931866)) Hintergrund des „Deutschen Krieges“ war, dass Bismarck ein deutsches Bündnissystem unter der Hegemonie Preußens anstrebte. Eine solche Hegemonie war nach Einschätzung Bismarcks nur ohne Österreich im Rahmen der „kleindeutschen Lösung“ möglich, da Österreich als bisherige Hegemonialmacht des Deutschen Bundes wirtschaftlich und militärisch zu bedeutend war. |
| Österreichische Geschichte | Gründung der österreichisch-ungarischen Monarchie 1867 (ve věku 5 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_in_der_Doppelmonarchie_%C3%96sterreich-Ungarn_(1867%E2%80%931918)) Die österreichisch-ungarischen Monarchie wurde als Resultat des sogenannten Ausgleichs mit dem Königreich Ungarn gegründet. Ungarn schied damit aus dem bisherigen Einheitsstaat aus und erhielt eine eigene königliche Regierung. |
| Narození bratra | Josef Melichar 16. března 1875 (ve věku 13 let) |
| Sňatek sourozence | Josef Melichar — Anna Fišer — Zobrazit tuto rodinu 13. května 1899 (ve věku 37 let) |
| Österreichische Geschichte | Attentat von Sarajevo 28. června 1914 (ve věku 53 let)Pramen: [Wikipedia:Attentat von Sarajevo](https://de.wikipedia.org/wiki/Attentat_von_Sarajevo) Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte. |
| Österreichische Geschichte | Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I. listopad 1916 (ve věku 55 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Ersten_Weltkrieg) |
| Král a císař | František Josef I. od 1848 do 1916 (ve věku 54 let)Poznámka: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnit… Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
| Král český | Karel I. (Karel III.) od 1916 do 1918 (ve věku 56 let)Poznámka: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politický… Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
| Österreichische Geschichte | Ende des ersten Weltkriegs 1918 (ve věku 56 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Ersten_Weltkrieg) |
| Präsident des Staatsdirektoriums | Karl Seitz od 30. října 1918 do 9. prosince 1920 (ve věku 59 let) |
| Bundespräsident | Michael Hainisch od 9. prosince 1920 do 10. prosince 1928 (ve věku 67 let) |
| Österreichische Geschichte | Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“ 4. března 1933 (ve věku 71 let)Pramen: [Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments](https://de.wikipedia.org/wiki/Selbstausschaltung_des_Parlaments) Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte. |
| Prezident ČSR | Tomáš Garrigue Masaryk od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935 (ve věku 74 let)Poznámka: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. |
| Bundespräsident | Wilhelm Miklas od 10. prosince 1928 do 12. března 1938 (ve věku 76 let) |
| Österreichische Geschichte | „Anschluss“ an das Deutsche Reich 12. března 1938 (ve věku 76 let)Pramen: [Wikipedia:Anschluss Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Anschluss_%C3%96sterreichs) |
| Prezident ČSR | Edvard Beneš od 18. prosince 1935 do 5. října 1938 (ve věku 77 let)Poznámka: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
| Österreichische Geschichte | Beginn von Luftangriffen in Österreich srpen 1943 (ve věku 82 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Deutschen_Reich_(1938%E2%80%931945)) Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb. |
| Österreichische Geschichte | Schlacht um Wien 13. dubna 1945 (ve věku 83 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Deutschen_Reich_(1938%E2%80%931945)) Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet. |
| Österreichische Geschichte | Ende des zweiten Weltkriegs 8. května 1945 (ve věku 83 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_unter_alliierter_Besatzung_(1945%E2%80%931955)) |
| Státní prezident | Emil Hácha od 30. listopadu 1938 do 9. května 1945 (ve věku 83 let)Poznámka: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).… Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie [Emil Hácha](https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha) |
| Prezident ČSR | Edvard Beneš od 2. dubna 1945 do 7. června 1948 (ve věku 86 let) |
| Bundespräsident | Karl Renner od 20. prosince 1945 do 31. prosince 1950 (ve věku 89 let) |
| Prezident ČSR | Klement Gottwald od 14. června 1948 do 14. března 1953 (ve věku 91 let)Poznámka: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezid… Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti |
| Úmrtí otce | Josef Melichar |
| otec | |
|---|---|
| matka | |
| Sňatek | Sňatek — 22. listopadu 1859 — Nova Hlina |
|
19 měsíců
ona sama |
|
|
17 měsíců
mladší bratr |
1862–1863
Narození: 22. října 1862
30
20 — Malá Hlina 18 Úmrtí: 28. října 1863 |
|
13 let
mladší bratr |
| otec | |
|---|---|
| macecha |
1819–1859
Narození: 9. května 1819 — Nová Hlina Úmrtí: 13. srpna 1859 — Nová Hlina |
| Sňatek | Sňatek — 24. května 1853 — Nová Hlina |
|
3 roky
polorodý bratr |
1855–1857
Narození: 23. listopadu 1855
23
36 — Nová Hlina 18 Úmrtí: 7. června 1857 |