Antonie Hubač, 1875–
- Jméno
- Antonie /Hubač/
- Křestní jména
- Antonie
- Příjmení
- Hubač
Narození | 16. listopadu 1875
30
27 |
---|---|
Úmrtí sestry | Marie Hubač 19. září 1877 (ve věku 1 rok) Příčina: záškrt |
Úmrtí bratra | Vojtěch Hubač 23. března 1878 (ve věku 2 roky) Příčina: záškrt |
Narození bratra | Vojtěch Hubač 5. dubna 1878 (ve věku 2 roky) |
Narození bratra | František Hubač 7. října 1879 (ve věku 3 roky) |
Úmrtí dědy (otcova strana) | Jozef Hubač 23. února 1880 (ve věku 4 roky) Příčina: zánět plic Poznámka: Umřel na voze na cestě z Poříčí |
Narození bratra | Josef Hubač 14. března 1882 (ve věku 6 let) |
Narození bratra | Jan Hubač 19. ledna 1884 (ve věku 8 let) |
Úmrtí bratra | Jan Hubač 4. prosince 1885 (ve věku 10 let) Příčina: vodnatelnost |
Narození sestry | Josefa Hubač 26. června 1887 (ve věku 11 let) |
Úmrtí sestry | Josefa Hubač 26. května 1895 (ve věku 19 let) Věk: 7 Příčina: zánět plic |
Sňatek sourozence | Vojtěch Hubač — Josefa Brůžek — Zobrazit tuto rodinu 17. února 1903 (ve věku 27 let) |
Úmrtí matky | Kateřina Bohuslávek 8. září 1907 (ve věku 31 let) Věk: 60 Příčina: vodnatelnost |
Sňatek sourozence | František Hubač — Terezie Hanzlík — Zobrazit tuto rodinu 20. července 1909 (ve věku 33 let) |
Sňatek sourozence | Josef Hubač — Anežka Vlková — Zobrazit tuto rodinu 9. listopadu 1912 (ve věku 36 let) |
Österreichische Geschichte | Attentat von Sarajevo 28. června 1914 (ve věku 38 let)Pramen: [Wikipedia:Attentat von Sarajevo](https://de.wikipedia.org/wiki/Attentat_von_Sarajevo) Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte. |
Österreichische Geschichte | Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I. listopad 1916 (ve věku 40 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Ersten_Weltkrieg) |
Král a císař | František Josef I. od 1848 do 1916 (ve věku 40 let)Poznámka: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnit… Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
Král český | Karel I. (Karel III.) od 1916 do 1918 (ve věku 42 let)Poznámka: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politický… Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
Österreichische Geschichte | Ende des ersten Weltkriegs 1918 (ve věku 42 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Ersten_Weltkrieg) |
Präsident des Staatsdirektoriums | Karl Seitz od 30. října 1918 do 9. prosince 1920 (ve věku 45 let) |
Bundespräsident | Michael Hainisch od 9. prosince 1920 do 10. prosince 1928 (ve věku 53 let) |
Österreichische Geschichte | Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“ 4. března 1933 (ve věku 57 let)Pramen: [Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments](https://de.wikipedia.org/wiki/Selbstausschaltung_des_Parlaments) Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte. |
Prezident ČSR | Tomáš Garrigue Masaryk od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935 (ve věku 60 let)Poznámka: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. |
Bundespräsident | Wilhelm Miklas od 10. prosince 1928 do 12. března 1938 (ve věku 62 let) |
Úmrtí bratra | Vojtěch Hubač 1938 (ve věku 62 let) |
Österreichische Geschichte | „Anschluss“ an das Deutsche Reich 12. března 1938 (ve věku 62 let)Pramen: [Wikipedia:Anschluss Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Anschluss_%C3%96sterreichs) |
Prezident ČSR | Edvard Beneš od 18. prosince 1935 do 5. října 1938 (ve věku 62 let)Poznámka: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
Österreichische Geschichte | Beginn von Luftangriffen in Österreich srpen 1943 (ve věku 67 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Deutschen_Reich_(1938%E2%80%931945)) Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb. |
Österreichische Geschichte | Schlacht um Wien 13. dubna 1945 (ve věku 69 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_im_Deutschen_Reich_(1938%E2%80%931945)) Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet. |
Österreichische Geschichte | Ende des zweiten Weltkriegs 8. května 1945 (ve věku 69 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_unter_alliierter_Besatzung_(1945%E2%80%931955)) |
Státní prezident | Emil Hácha od 30. listopadu 1938 do 9. května 1945 (ve věku 69 let)Poznámka: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).… Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie [Emil Hácha](https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha) |
Prezident ČSR | Edvard Beneš od 2. dubna 1945 do 7. června 1948 (ve věku 72 let) |
Bundespräsident | Karl Renner od 20. prosince 1945 do 31. prosince 1950 (ve věku 75 let) |
Prezident ČSR | Klement Gottwald od 14. června 1948 do 14. března 1953 (ve věku 77 let)Poznámka: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezid… Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti |
Österreichische Geschichte | Unterzeichnung des Staatsvertrags 15. května 1955 (ve věku 79 let)Pramen: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#%C3%96sterreich_vom_Staatsvertrag_bis_zum_EU-Beitritt_(1955%E2%80%931995)) 1955 erhielt die Republik Österreich durch den Staatsvertrag mit den vier Besatzungsmächten ihre volle staatliche Souveränität zurück. Als Gegenleistung dafür musste die Zweite Republik ihre „immerwährende Neutralität“ erklären und per Verfassungsgesetz festschreiben. |
Bundespräsident | Theodor Körner od 21. června 1951 do 4. ledna 1957 (ve věku 81 let) |
Prezident ČSR | Antonín Zápotocký od 21. března 1953 do 13. listopadu 1957 (ve věku 81 let)Poznámka: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. |
Österreichische Geschichte | Gipfeltreffen in Wien zwischen Kennedy und Chruschtschow 3. června 1961 (ve věku 85 let)Pramen: [Wikipedia:Gipfeltreffen in Wien](https://de.wikipedia.org/wiki/Gipfeltreffen_in_Wien) Das in Wien im neutralen Österreich abgehaltete Treffen sollte dazu dienen, aktuelle Spannungen zwischen den beiden einander im Kalten Krieg gegenüberstehenden Supermächten zu verringern. |
Bundespräsident | Adolf Schärf od 22. května 1957 do 28. února 1965 (ve věku 89 let) |
Prezident ČSR/ČSSR | Antonín Novotný od 19. listopadu 1957 do 28. března 1968 (ve věku 92 let)Poznámka: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouz… V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. |
otec | |
---|---|
matka |
1848–1907
Narození: 5. října 1848 — Frimburk 9 Úmrtí: 8. září 1907 — Kladruby 34 |
Církevní sňatek | Církevní sňatek — 14. února 1871 — |
14 měsíců
starší bratr |
1872–1878
Narození: 14. dubna 1872
26
23 — Kladruby 34 Úmrtí: 23. března 1878 — Kladruby 34 |
2 roky
starší sestra |
1874–1877
Narození: 31. července 1874
29
25 — Kladruba 34 Úmrtí: 19. září 1877 — Kladruby 34 |
16 měsíců
ona sama |
|
2 roky
mladší bratr |
1878–1938
Narození: 5. dubna 1878
32
29 — Kladruba 34 Úmrtí: 1938 — před rokem |
18 měsíců
mladší bratr |
|
8 let
mladší sestra |
1887–1895
Narození: 26. června 1887
42
38 — Kladruba 34 Úmrtí: 26. května 1895 — Kladruba 34 |
|
|
23 měsíců
mladší bratr |